Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii, ale není jen kontinuem protirežimních akcí.

„Měl to být jen další běžný pátek v totalitním Československu – a po většinu dne taky 17. listopad 1989 obyčejný byl. Nikdo netušil, že už v podvečer vypukne revoluce, že se už za několik hodin začne hroutit komunistický režim a životy doslova všech se změní k nepoznání. Spouštěcím momentem byla pražská demonstrace studentů, která byla brutálně napadena policií – a v lidech se konečně něco hnulo. Fakt, že „bijí naše děti“ byl poslední kapkou, ke studentům se přidali herci a postupně celý zbytek společnosti, včetně dělníků. Revoluce, která začala policejním násilím a skončila prvními svobodnými volbami po čtyřiceti letech totality, nebyla vykoupena jediným lidským životem. Proto dostala název „sametová“.

Zdroj: www.spolecnestoleti.cz/cs/pribehy-30-let

Sametová revoluce v Československu byla velmi rychlá. Nejlépe to vystihuje dnes už dobře známý bonmot britského historika Timothy G. Ashe, který tvrdil, že v Polsku trvala revoluce deset let, v Maďarsku deset měsíců, v NDR deset týdnů a v Československu deset dnů. Situaci v tehdejší střední Evropě popsal velmi přesně. I když revoluce trvala velmi krátce a o to intenzivněji, měla vlastní dynamiku a můžeme ji rozdělit do jednotlivých fází. Den 28. listopad 1989, patřil k rozhodující fázi sametové revoluce. Průvod studentů 17. listopadu 1989 byl brutálně potlačen a to následně vedlo k dalším demonstracím v následujících dnech. Za dva dny na to bylo v Praze založeno Občanské fórum (OF) a v Bratislavě Verejnosť proti násiliu (VPN).

Více na: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2989553-28-listopad-1989-rozhodujici-faze-sametove-revoluce