Závod Míru U23 Grand Prix Jeseníky

Peloton od začátku dnešní poslední etapy s celkovým převýšením 2340 metrů příliš nezávodil, do úniku se tak dostaly různé skupinky jezdců, z nichž se po chvíli vykrystalizovala devítičlenná parta závodníků, která měla v jednu chvíli náskok až osm minut. Peloton se však za polovinou trati rozhodl zrychlit, uprchlíky začal sjíždět a nakonec nedlouho před cílem také dostihl. Do cíle tak cyklisté přispěchali společně. Čeští závodníci se sice dnes snažili dostat Mathiase Vacka v celkovém pořadí výš, ale nepodařilo se jim to.

Bittner si prožil dnes radost i mírně zklamání. V cíli ho totiž vyhlásili za vítěze, ale panovaly nejasnosti z extrémně těsného finiše, který rozhodčí přezkoumali a pořadí nakonec změnili. Změnu mu osobně přišel říct nakonec vítězný Watson. Bittnerovi nezbývalo nic jiného, než mu pogratulovat. „Nebyl jsem si jistý, protože někdo říkal, že jsem první, pak zase druhý, ale tak to prostě je,“ nelitoval nakonec Bittner, který byl druhý také v páteční etapě rovněž s cílem v Jeseníku.

„Takže zklamaný určitě nejsem, dnes jsem přejel vrchařské prémie a ještě dokázal takhle dobře zaspurtovat. Bylo to těsně, ale to se stává. Věřil jsem si, jen se to o kousek nepodařilo,“ pokrčil Bittner rameny. Celkově hodnotil Závod míru kladně. „O moc lepší to celé moc být nemohlo, kdyby včera Maty (Mathias Vacek) ještě vyjel o trochu lépe na Dlouhé stráně, mohlo to být lepší. Ale nechal tam život, celý tým jel čtyři dny super. Já jsem moc spokojený,“ dodal Bittner.

Mathias Vacek chtěl vyhrát celkově, ale ani on nebyl po závodu nijak zvlášť mrzutý. „Mohlo to být vítězství, ale člověk se pořád může zlepšovat a do budoucna ještě snad nějaká vítězství přijdou,“ věřil Vacek, který v Jeseníkách vyhrál úvodní prolog a byl čtvrtý v sobotní etapě. „Jsem s tím spokojený, dneska už by mi nepomohlo nic, kluci si to uhlídali, byli výborní, nešlo tam toho už moc dneska vymyslet. Těch kopců nebylo tolik a tak těžký, nešlo udělat větší rozdíl. Na konci se jelo rychle, z toho se ujet nedalo,“ hodnotil devatenáctiletý český talent.

Od začátku se jelo poměrně svižné tempo také díky českým závodníkům, dokonce byly k vidění i úniky, které však neměly moc šancí na úspěch. Dvojí výjezd na Dlouhé stráně má zhruba 1800 metrů výškových a jeden výjezd měří přibližně 10 kilometrů. Bylo jasné, že se o celkovém vítězi bude rozhodovat právě v závěrečných kilometrech.

„Dneska to byla řežba,“ hlesl v cíli Mathias Vacek, který má na žlutý trikot ztrátu 14 sekund. „Tým ale odvedl excelentní práci, kontrolovali jsme celý závod, kluci to skvěle odtáhli, klobouk dolů, jsme spokojení, lépe to dnes nešlo,“ povídal Mathias Vacek. Hodně mu v závěrečném stoupání pomohl bratr Karel, díky jehož heroickému výkonu se udržel v čelní šestičlenné skupině.

„Brácha mě tam dotáhl, ale na konci už mě braly křeče a už jsem na to neměl. Tohle stoupání je extrém,“ hodnotil Mathias Vacek. „Ještě to zítra nějak zkusíme vymyslet na ten žluťák, zítra do toho dáme všechno,“ slíbil. „Věděli jsme s bráchou, že jsme na tom skvěle, můj úkol byl jet do kopce, co to dá,“ doplnil Karel Vacek, který za cílem vysílením doslova spadl z kola únavou. „Po dlouhých letech jsme jeli jako bráchové vynikající závod, snad ještě o nás bude slyšet,“ doufal.

Nedělní poslední etapa vede okolí Jeseníku, měří 167 kilometrů a bude mít celkové převýšení 2340 metrů.

„Museli jsme se dnes starat o trochu víc věcí, protože jsme měli v týmu žluťáka. Já jsem ale chtěl potvrdit minulý rok a věděl jsem, že na to mám. Ten dojezd tady mám rád, chtěl jsem vyhrát,“ povídal po závodu Bittner. „Ale nebylo to tak hladké jako loni, měl jsem horší nájezd do finiše, takže jsem se rozhodl, že do toho půjdu a sprintoval jsem asi 300 metrů už ze zatáčky do cíle. Bohužel jeden byl rychlejší, ale můžu být spokojený,“ prohlásil nový celkový lídr závodu. „Je to super pocit, alespoň jednu etapu, je to čest,“ uvedl. 

Jeho úkolem v sobotní etapě s cílem na obávaném vrcholku Dlouhých strání, kam cyklisté pojedou dokonce dvakrát, je pomoct vítězovi čtvrtečního prologu Mathiasi Vackovi, který by rád útočil na celkové vítězství v závodu. „Těším se moc, mám rád kopce, ale nejsem tady na celkové pořadí, měl jsem za cíl dnešní etapu. Zítra musím pomoct Mathiasovi a uvidíme, na co to klapne,“ měl jasno Bittner.

Hned na startu se do společného úniku pustili Nizozemec Owen Geleijn a Slovák Filip Lohinský, společně si vyjeli náskok až sedm minut, nicméně nejprve zpomalil slovenský cyklista a Nizozemce balík před příjezdem do Rýmařova dojel. Hlavní peloton se tak dostal po třech okruzích kolem Rýmařova do cíle společně. Sobotní etapa může rozhodnou o celkovém vítězi, neboť se pojede dvakrát na vrchol Dlouhé stráně, celá etapa měří 134 kilometrů a má převýšení 2770 metrů.

„Lépe to dneska asi nešlo,“ pousmál se Vacek, který byl v loňském konečném hodnocení Závodu míru šestý a letos si dělá zálusk na stupně vítězů. „Moc závodů teď nemám, takže motivace je o to větší,“ řekl český cyklista.

„Hrozně jsem se těšil, takže jsem to od začátku napálil, nedošly mi síly a vyšlo to,“ radoval se stále ještě devatenáctiletý Vacek. „Vím, že vždycky jde něco udělat lépe, ale pokud je člověk první, tak ty chyby pak nehledá. Jsem rád, že prolog vyšel, je vidět, že to umím po rovině i do kopce, v dalších etapách to snad dopadne zase dobře,“ věřil.

Druhá etapa v pátek měří 130 kilometrů, rozhodovat o celkovém vítězi se patrně bude v sobotu, kdy závodníky čeká dvojí výjezd na obávané Dlouhé Stráně. Závod končí nedělní 166 km dlouhou etapou v okolí Jeseníku.

Ředitelem obou závodů je Leopold König, někdejší úspěšný cyklista. „Jsme přesvědčení, že i letos se objeví ve startovní listině někdo z budoucích hvězd,“ říká. V historii na Závodu míru jezdců do 23 let byli například vítěz Tour de France Tadej Pogačar, který vyhrál celkově v roce 2018, vítěz Giro d´Italia Tao Geoghegan Hart či dvojnásobný mistr světa Julian Alaphilippe. Letos by neměli chybět ani aktuálně nejlepší mladí Češi Pavel Bittner, který loni vyhrál první etapu, talentovaný Mathias Vacek, loni celkově šestý, či další reprezentant do 23 let Jakub Ťoupalík.

Česká reprezentace by měla být podle aktuálních zpráv nejsilnější za poslední roky a organizátoři proto věří, že některý z tuzemských cyklistů na domácí půdě uspěje. „Je jasné, že když se závod koná na českém území, důvěřujeme domácím jezdcům. Rozhodně by to přitáhlo pozornost diváků a všem udělalo radost,“ přeje si Leopold König. V celkovém pořadí na pódiu byl naposledy z českých závodníků v roce 2017 Michal Schlegel. Konečná jmenovitá nominace bude známa zhruba týden před závodem.

„Sazka podporuje český profesionální i amatérský sport systematicky a dlouhodobě. Jsme hrdí, že můžeme být u rodinného stříbra, kterým oba závody v Česku jsou. Cyklistiku podporujeme i jako fenomén, kterému se věnují miliony Čechů. I proto máme radost, že součástí SAZKA Tour bude hobby závod,“ uvedl Aleš Veselý, generální ředitel Sazky, hlavního partnera Závodu míru i SAZKA Tour.

Obávané Dlouhé stráně čekají cyklisty v obou závodech
Závod míru začne tradičním časovkářským prologem v ulicích Jeseníku 2. června. První etapa povede z Jeseníku do Rýmařova, kde čeká cyklisty po sedmi letech obávaný přejezd Červenohorského sedla, druhá etapa je připravena na trase Bruntál – Dlouhé stráně a finálový díl má start i cíl opět v Jeseníku. Celkově ujedou cyklisté 450 kilometrů a nastoupají více než 6 800 výškových metrů. Obrovsky náročné pro jezdce budou bezpochyby také dva výjezdy za sebou na Dlouhé stráně.

Z žebříčku UCI se do Závodu míru nominovalo 23 šestičlenných družstev včetně Kanady, Španělska, Itálie či Belgie, což čítá celkem téměř 140 závodníků. Česká republika má účast jako organizátor garantovanou, konkrétní jmenovitá nominace bude známa až těsně před závodem. Loni byl talentovaný Mathias Vacek celkově šestý, v konečném pořadí na pódiu byl naposledy z tuzemských cyklistů v roce 2017 Michal Schlegel. Vítězem se v roce 2021 stal Ital Filippo Zana, který poté ovládl i seniorský závod SAZKA Tour.

SAZKA Tour: Elitní týmy na startu
Na Závod míru v létě naváže od 4. do 7. srpna SAZKA Tour, nejprestižnější cyklistický silniční závod na českém území. Ten bude mít rovněž čtyři etapy po Moravskoslezském, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Olomoucku s několika vrchařskými a sprinterskými prémiemi a už nyní je potvrzeno 18 týmů včetně dvou z World Tour (Team BikeExchange – Jayco a BORA – hansgrohe).

Leopold König by v budoucnosti rád viděl SAZKA Tour v sérii World Tour. „Každý ročník by nás k tomu měl posunout blíž,“ uvedl König, který závod vyhrál jako jediný dvakrát v letech 2010 a 2013. První etapa povede z Uničova do Prostějova, druhá má start v Olomouci a cíl na Pustevnách, ve třetí části pojedou cyklisté z Moravské Třebové na Dlouhé stráně, finále povede ze Šumperka do Šternberka.

Závod je součástí UCI Europe Tour, což znamená, že soutěžící musí mít licenci UCI (Světové cyklistické federace). Na SAZKA Tour bude startovat 22 týmů, které dle žebříčku UCI a aktuální formy vybere management závodu. Dohromady bude na startu přes 150 cyklistů, vybraných z nejlepších sedmičlenných světových a českých profesionálních cyklistických družstev (World Team, ProTeam, Continental), týmů a národních výběrů složených ze závodníků věkové kategorie Elite a U23.

SAZKA Tour Challenge pro hobby cyklisty
Součástí závodů bude také SAZKA Tour Challenge, čtyřicetikilometrový závod pro veřejnost, který se pojede 6. srpna před hlavním pelotonem. Amatéři si zkusí dva výjezdy na Dlouhé stráně, kde zhruba 1 700 výškových metrů důkladně prověří jejich fyzickou kondici. K dispozici je omezený počet startovních čísel, zájemci se mohou hlásit na www.sazkatour.cz již od května. A kdo raději jezdí sám, může již nyní v aplikaci Strava vyzkoušet vybrané segmenty etap SAZKA Tour i Závodu míru.

Závod míru jezdců do 23 let:
2.–5. června 2022, 4 etapy, 436 kilometrů, celkové převýšení více než 6 800 metrů.

SAZKA Tour:
4.–7. srpna 2022, 4 etapy, 714 kilometrů, celkové převýšení přes 10 000 metrů. 6. srpna SAZKA Tour Challenge, 1 etapa, 40 kilometrů, převýšení 1 700 metrů.

FOTO Jan Brychta

V minulých letech se většinou v závěrečné etapě ještě pořadí hodně míchalo, tentokrát nikoliv. Přestože závodníci museli opět zdolávat nepříjemná stoupání a na trati bylo minimum míst, kde by se dalo odpočinout tak o etapový vavřín bojovala hodně velká skupina.

V průběhu náročných kilometrů tomu nic nenasvědčovalo. Jezdci byli hodně aktivní, peloton se neustále natahoval, dělil, ale zase i sjížděl. V sobotní etapě si závod prohráli Norové a dnes to chtěli odčinit. V každém úniku měli nejpočetnější zastoupení a neustále útočili. Hned na druhé vrchařské prémii z našich zaostali Pavel Bittner a Petr Kelemen, ale nakonec se i oni dokázal dotáhnout na čelo a na poslední vrchařské prémii dokonce usiloval Kelemen o definitivní zisk modrého trikotu pro nejlepšího vrchaře, získal jeden bod za páté místo a před něj se dostal Němec Hessman.

Asi třicet kilometrů před cílem se postupně zformovala šestičlenná skupina, v níž měli trojnásobné zastoupení Norové, ale při posledním stoupání na Rejvíz je hlavní skupina dostihla a ve sjezdu do cílového města si již nikdo další náskok nevybudoval. Bylo tedy jasné, že rozhodne hromadný spurt a v něm český celek sázel na vítěze první etapy Bittnera. Ten si vybudoval velice slibnou pozici, ale v poslední zatáčce jej jeden ze soupeřů poslal na ochranný plůtek a bylo po nadějích. „Bylo to dost tvrdé, ale naštěstí jsem neskončil na zemi, jen mám naraženou ruku,“ byl rozmrzelý Bittner.

Ve vedoucí skupině přijel i Mathias Vacek, a to znamenalo udržené postavení v elitní desítce. „Hlavně první polovina etapy byla hodně nervózní a bylo to dost tvrdé. Stále někdo odjížděl, ale Italové to kontrolovali. Na druhé vrchařské prémii ujela skupina, kde jsme zastoupení neměli a museli si sjet sami. S tím, jak jsem při své premiéře v kategorii U23 dopadl, jsem nadmíru spokojen,“ okomentoval šestou příčku Vacek. 

Spokojen byl i reprezentační kouč Tomáš Konečný. „Chtěli jsme vyhrát etapu a někoho mít v desítce. Obojí se podařilo, tak bych to hodnotil velmi pozitivně. Navíc jsme měli velmi mladý tým, všichni kluci mohou jet i příští rok. Je to nesmírně náročný etapák a dokud není závod v cíli, tak není nic rozhodnuto,“ zdůraznil Konečný.

Výsledky: 

3. etapa: Jeseník – Jeseník (163 km):

Výsledky: 

3. etapa: Jeseník – Jeseník (168,1 km):
1. Laurence (Fr.) 4:07:40, 2. Krul (Niz.), 3. Kubiš (SR), 4. de Pooter (Belg.), 5. Hansen (Dán.), 6. Hvideberg ((Nor.), …11. M. Vacek, 14. Bouček všichni stejný čas, 34. Bittner +13, 43. Řepa +2:48, 47. Petr Kelemen +3:48, 54. J. Ťoupalík (všichni ČR) +5:15.

Konečné pořadí:
1. Zana (It.) 10:42:20, 2. Hočevar (Slovin.) +1:10 3. Clynhens (Belg.) +1:12, 4. Klückers (Luc.) +1:19, 5. Bögli (Švýc.) 1:46, 6. M. Vacek +1:48, …16. Bouček +4:28, 25. Bittenr +6:28, 34. Petr Kelemen +10:00, 35. J. Ťoupalík +10:38, 40. Řepa +12:09.

FOTO Jan Brychta

Etapa sice byla poměrně krátká, ale se třemi vrchařskými prémiemi, a hlavně dva výšlapy na Dlouhé stráně naznačily, kdo z jezdců může myslet v podniku Nations Cupu na dobré umístění v celkové klasifikaci.

Od startu byli aktivní především španělští cyklisté, kteří se často pouštěli do úniků. Objevili se v nich Garcia, Lakzano a především Mayo Pelayo Sanchez. Ten vyhrál ještě předposlední vrchařskou prémii s dvouminutovým náskokem, na níž byl druhý Petr Kelemen, ale nakonec ani jeden z nich nekončil v cíli v první padesátce. Kelemen si tím však vybojoval trikot pro vedoucího jezdce vrchařské soutěže.

Rozhodovalo se až v závěrečných dvaceti kilometrech při druhém stoupání na Dlouhé stráně. To vedoucí skupina dostihla Sancheze a v ostrém stoupání začali úřadovat vrchaři. Hodně vepředu se dlouho drželi všichni čeští jezdci, o únik se pokusil Jakub Bouček. Ale rychle se na čele osamostatnil ital Filippo Zana a s neuvěřitelnou lehkostí se všem soupeřů začal vzdalovat. Za ním se pustil Slovinec Kristjan Hočevar, ale k jeho dostižení síly neměl. Naopak se na něj dotáhl Belgičan Toon Clynhens a v závěrečném spurtu ještě dokázal slovinského soupeře odsunout za sebe na třetí místo.

S nejlepšími držel z našich jezdců nejvíce krok ještě v loňské sezoně junior Mathias Vacek, a nakonec jeho výkon byl korunován sedmým místem a posunem do elitní desítky celkové klasifikace. „Věděli jsme, že to dnes bude hodně těžké. Proto jsme ani nechodili do úniků, bylo jasné, že se bude rozhodovat ve dvou závěrečných kopcích. Jsem nadmíru spokojen, ani jsem nečekal, že pojedu tak dobře. Dnes jsem do toho dal vše, ale ještě nás čeká další velmi těžká etapa zítra, ovšem šetřit se, to se nedalo,“ řekl Mathias Vacek.

Spokojen byl i Petr Kelemen. „Chtěl jsem zkusit vybojovat trikot vedoucího vrchaře, a to se mi povedlo. Ke konci to bylo hodně o nohách, dva půlhodinové kopce již na mě ale byly až moc.“ A pochvalná slova pro své svěřence měl i český reprezentační kouč Tomáš Konečný. „Jsem pochopitelně spokojený. Máme zde velice mladý tým a kluci ukázali svoji sílu. Útočili a v celkovém pořadí si hodně polepšili. Myslím, že předvedli super výkon.“  

Výsledky:

2. etapa: Bruntál – Dlouhé stráně (116,6 km):
1. Zana (It.) 3:14:56, 2. Clynhens (Belg.), 3. Hočevar (Slovin.) oba +53, 4. Klückers (Luc.) +1:09, 5. Vögli (Švýc.) +1:21, 6. Lebreton (Fr.) +1:36, 7. M. Vacek +1:38, …21. Bouček +4:09, 22. Řepa +4:17, 29. J. Ťoupalík +5:11, 35. Petr Kelemen 5:59, 37. Bittner (všichni ČR) +6:26.

Průběžné pořadí:
1. Zana 6:34:40, 2. Hočevar +1:10, 3. Clynhens +1:12, 4. Klückers +1:19, 5. Bögli +1:46, 6. M. Vacek +1:48, …20. Bouček +4:28, 28. J. Ťoupalík +5:23, 34. Petr Kelemen +6:12, 35. Bittner +6:28, 45. Řepa +9:21.

FOTO Jan Brychta

„Jsem v této kategorii prvním rokem a určitě je to můj největší úspěch, skok kupředu. Dnešní den je jako ve snu. Mám nyní dobré období a zlepšuji se. Na čele v závěru bylo pět Norů a my jsme měli druhý vláček. Bylo to trochu hektické, ale taktika byla stanovena v závěru na mě a jsem šťastný, že jsem nezklamal. V posledních stovkách metrů jsem byl na třetí pozici a začal spurtovat tak dvě stovky metrů před páskou,“ řekl v cíli loni stříbrný na juniorském mistrovství Evropy Pavel Bittner.

Je si však vědom, že v sobotu a neděli to bude více o elitních vrchařích. „Pro mě to bude další neznámá a když budu moci klukům pomoci, tak udělám vše pro jejich úspěch,“ naznačil, že lídry české sestavy pro celkové umístění jsou jiní a myslel tím na Mathiase Vacka a Petra Kelemena.  

Vidět byli v úvodní etapě se startem v Jeseníku a cílem v Rýmařově dlouhé 131 kilometrů i další čeští jezdci. Na vrchařských prémiích dvakrát bodoval Petr Kelemen, v závěrečných okruzích cílového města byl v samostatném úniku Vojtěch Řepa a vyhrál jednu sprinterskou prémii.

„Kluci předvedli skvělý taktický výkon. Byli vidět, jezdili aktivně a hlavně se podařilo udělat závěr pro soupeře hodně těžký. Tím, že museli stíhat Řepu jsme my mohli pošetřit na spurt a Pavel výkon všech korunoval tím nejlepším způsobem,“ řekl reprezentační trenér Tomáš Konečný.

Za vítězným Bittnerem spurtovali Wessel Krul z Nizozemí a Španěl Jon Golzarri Barrenetxea. Vítěz prologu Soren Warenskjold z Norska projel cílem na 15. místě ve stejném čase jako vítěz, a to bezpečně stačilo k uhájení žlutého trikotu hlavního partnera závodu firmy Sazka, Bittner se posunul na páté místo a oblékl i zelený trikot bodovací soutěže firmy Best of British Car. 

Výsledky: 

1. etapa (Jeseník – Rýmařov): 

1. Bittner (ČR) 3:15:36, 2. Krul (Niz.), 3. Barrenetxea (Šp.), 4. Kubiš (SR), 5. Lapeira (Fr.), 6. de Pooter (Belg.), …22. Petr Kelemen, 38. Bouček, 66. J. Ťoupalík, 68. M. Vacek všichni stejný čas, 96. Řepa (všichni ČR) +4:52. 

Pořadí po první etapě:
1. Warenskjold (Nor.) 3:19:37, 3. Krul +5, 3. Vauquelin (Fr.) +6, 4. Heissmann (Něm.) +7, 5. Bittner +9, 6. Lapeira +9, …25. M. Vacek +17, 34. A. Ťoupalík +19, 35. Petr Kelemen +20, 61. Bouček +26. 97. Řepa +5:11.

FOTO Jan Brychta