PRIM Dakar 2022 příběh pokračuje

Breaking news: https://rouckova.cz

Odkaz:

https://rouckova.cz/2022/12/01/trasa-2023-jen-pro-otrle-chlapy/

https://rouckova.cz

Tomáš Ouředníček

David Křípal

Olga roučková se připravuje na dakar 2023.

Odkazy:

https://rouckova.cz/novinky/

https://kulturistika.ronnie.cz/c-38530-jak-na-ocr-prekazky-xii-ninja-trenink-pro-pokrocile.html

https://motor-max.cz/2022/11/10/ollie-rouckova-se-chysta-na-svuj-ctvrty-dakar-opet-se-samikem/

https://www.ewrc.cz/clanek/37418-olga-rouckova-quotzase-se-moc-tesimquot/

V letošní sezóně můžeme sledovat jeden z historických milníků, kdy se do nejextrémnějšího závodu planety poprvé zapíše zbrusu nově poskládaná česká posádka. Je jím Czech Samurais – Lostav racing team, který se představí 10. 10. 2022. Náš rodinný tým tak přivítá nové závodní auto, nový doprovodný kamion, ale hlavně posádku s mechaniky.

Oproti minulému roku se tým rozroste o 4 členy. V roce 2022 tým čítal 4 osoby – jezdec, navigátor a dva mechanici.

Než se budeme věnovat celé prezentací týmu, přinášíme vám malou ochutnávku z Roudnických dílen. Kde inženýři sestavují Toyotu Land Cruiser 90, a opět vdechují život našemu kopřivákovi Suzuki Samurai. Paralelně připravujeme teamové oblečení, merch pro fanoušky, ale také zbrusu novou vizualizaci všech tří vozů, ať už obou závoďáků, tak i doprovodky.

Datumově:

• Oficiální odhalení teamu 10. 10. 2022, poté společně naplánujeme ježdění pro výherkyni soutěže
• Oficiální teamové závody, kde zveřejníme dizajn závodních aut, kamionu, ale také oblečení: 28. 10. – 30. 10. (zde může být výherkyně současní týmu)
• Do 14 dní po 28. 10. proběhne Oficiální tiskovka týmu v OC Stromovka v Praze
• Odjezd techniky do Francie – 25. – 30. 11. 2022
• Odlet týmu – 28. 12. 2022
• 28. – 29. 12. 2022 – Přebírání techniky na Dakaru
• 29. – 30. 12. 2022 – Finální technické přejímky
• 31. 12. 2022 – Prolog
• 1. – 15. 1. 2023 – DAKAR
• 15. 1. 2023 – Ceremoniál, vyhlášení

Co vy na to?

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: https://rouckova.cz/

Závodnice s vizáží křehké princezny má ve skutečnosti z oceli nejen tělo, ale i nervy a vůli.  Letos se připravuje na svůj čtvrtý Dakar a dodává odvahu ženám, které za volantem marně hledají sebejistotu.

S Ollie Roučkovou jsme se potkaly na představení projektu Ženy auta půjčují, jehož hrdou patronkou se stala. Cílem iniciativy je nejen pomáhat ženám s osobní mobilitou, ale dodat jim sebevědomí za volantem a naučit je mávnout rukou nad genderovými stereotypy. Právě o tom posledním by mohla sympatická blondýnka přednášet na univerzitě. Před patnácti lety se doslova ‚vetřela‘ do závodního světa čtyřkolkářů, kam dosud žádná holka nevkročila. Jako první žena začala své mužské soupeře porážet na hlavu. V roce 2018 jako první Češka projela cílem závodu Rallye Dakar, samozřejmě na čtyřkolce. Nejslavnější vytrvalostní závod na světě si zopakovala ještě dvakrát, jednou v buggyně a jednou za volantem Suzuki Samurai ve ‚veteránské‘ kategorii Classic, opět úspěšně. A 1. srpna na své facebookové stránce oznámila, že je přijata na ročník 2023. Těžko bychom hledali lepší příklad pevné vůle a zdravého sebevědomí, protože jakkoli pohádkově její příběh zní, je za ním spousta modřin, bolesti, zklamání a nepředstavitelné dřiny.

Jak sebevědomá byla Ollie v osmnácti letech v autoškole?
Docela dost. Asi by se to nemělo, ale já jsem tam přijela autem. (smích) To už jsem jezdila na čtyřkolce a doma mě učili i řídit auto, takže jsem zadními cestami jako velká frajerka přijela do autoškoly autem. Ale když jsem si ještě předtím dělala papíry na motorku, moc velká sláva to nebyla. Seděl za mnou takový velký tlustý pán, nemohla jsem ho skoro uvézt, motorka nejela, neviděla jsem pořádně do zrcátek… Celou dobu jsem si připadala, že vůbec nic neumím.

Jak vás jako teenagera napadla zrovna čtyřkolka? Byl někdo v rodině stejně postižený, nebo za to mohli kamarádi?
Doma nikdo postižený nebyl, mamka měla stodvacítku a auto u nás bylo jenom přibližovadlo k doktorovi, na nákupy nebo na dovču. Motorky ani náhodou, o těch se doma nemluvilo, „to je nebezpečný, na to nebudeš sedat“. Ale pak jsem měla jedno z prvních rande a přítel přijel právě na čtyřkolce. Říkala jsem si, proč ji tak miluje, potřebovala jsem to zkusit a benzínový bacil přeskočil. Tak to začalo.

Pak jste si pořídila něco svého…
Nejdřív to byla dvoustovka Yamaha Blaster, dvoutakt, takže z mého dnešního pohledu absolutní nesmysl. Ale tenkrát jsem byla nadšená, že je moje a že můžu jezdit. Pak jsem přesedlala na čtyřtakt, to už bylo komfortnější a nemusela jsem pořád něco opravovat, což jsem vůbec neuměla. Kawasaki čtyřstovka už mi vydržela celkem dlouho, než jsem přešla na silnější kubaturu Raptor 700 taky od Yamahy. Ta mi pak zůstala patnáct let, jen se obměňovaly motory.

Od lítání po lese k závodění je ale ještě pěkný kus cesty.
Když jsem si pořídila čtyřkolku s espézetkou, začali  jsme jezdit expedice a vyjížďky s partou kamarádů. Byla jsem jediná s malou čtyřkolkou s náhodem na zadek a kluci měli velké čtyřky, takže mě vždycky odněkud vytahovali. Pořád jsem někde stála s lanem a bylo to pro mě hrozně náročné, protože jsem neuměla jezdit, neměla jsem ani pořádné vybavení a kluci z toho měli hroznou srandu. Nejdřív jsme projeli Česko, pak jsme začali jezdit do Izraele, Řecka, Rumunska.

Začalo to tedy jako koníček.
Přesně tak. Pro mě to byla ohromná svoboda. Nebyla jsem na nikom závislá. Bavilo mě jezdit sama a poznávat – mentalitu lidí, kuchyni, všechno. Na čtyřkolce se dostanete tam, kam se normálně nedostanete. Časem už jsem toho ale byla přežraná a kamarád mě upozornil, že se někde jedou závody. Tehdy se informace těžko dohledávaly. Internet moc nebyl, takže hlavně v novinách. V uzavřené komunitě na mě jako na holku všichni koukali dost divně, začátky byly fakt drsné. Měla jsem úplně příšerné vybavení, na každém závodě jsme spadla, pravidelně mě odvážela sanitka. První tři roky byly peklo, dneska se divím, že jsem se nezabila nebo to nevzdala.

Jak jste zvládla fungovat v chlapském kolektivu? Byla jste zvyklá? Předpokládám, že ani v partě, se kterou jste jezdila na expedice, se to holkami moc nehemžilo.
Byly tam holky, co jezdily jako batůžky vzadu, takže tam jsem nějakou holčičí společnost měla. Ale žádná neřídila. Postupem času, třeba během šesti let, se to trochu změnilo, pak už jsme měly i holčičí partičky. Já mám ale od malinka za kamarády spíš kluky. Kluci jsou přímější než holky. Kluk ti řekne na rovinu: hele, jseš blbá, protože… Holka intrikuje. Takže mně je i teď příjemněji mezi chlapama. Jediné, co mě vždycky štvalo, bylo to, že musím o hodně víc dřít, abych jim stačila.

O kolik víc jste musela dřít?
Když všichni spali, já jsem trénovala. Trénovala jsem pořád. Na začátku jsem ještě neměla fyzioterapeuta ani trenéra, takže jsem jenom jezdila a zvedala činky. Na první Dakar jsem trénovala čtyři roky. Dva roky byly oťukávací, pak mě nepřijali a makala jsem o to víc. Je to především o hlavě a o tom, že se člověk nesmí vzdát.

Takže jste se pár let rozbíjela na závodech, odjížděla sanitkou, a pak se to někde zlomilo.
Zlomilo se to, když jsem dostala možnost jezdit pro tým, kde mi poskytli pořádné náčiní. Super čtyřkolku, pořádné oblečení, lehkou helmu. Začala jsem o to víc pilovat jízdu. Chodila jsem se závodníky, hlavně z řad motorkářů, a před závodem jsme si procházeli trať. Na všechno jsem se vyptávala, učila jsem se načítat trať a určovat ideální stopu. I to mi nesmírně pomohlo – že jsem nebyla líná takhle nachodit třeba deset kilometrů.

Na závodech jste nějaké ženy potkávala?
Ze začátku ne, to jsem byla úplný atyp. Začalo to třeba sedm let zpátky. Je hrozně hezké pozorovat, jak malé závodnice vyrůstají a jdou si za svým cílem. A jsem hrozně ráda, že jim můžu být vzorem.

Jaké pocity vnímáte ze strany svých mužských kolegů?
Ze začátku tam nebylo nic. Tak si s náma zajezdi, uhni a nepřekážej. Tak jsem nepřekážela, do nikoho nebourala a neměnila stopu, což je základ. Pak jsem je začala předjíždět a to už zbystřili. Když jsme jeli mistrovství republiky a já vyhrála, cítila jsem už velkou rivalitu. Chlapům nešlo do hlavy, jak je možné, že holka, která je závodní chrt mezi buldoky, dokáže jet takhle rychle. Pořád mám pocit, že to moc nedávají.

Po tolika letech už snad musíte mít jejich respekt.
Já doufám, že jo. Ale spíš to nevnímám. Jedu si svoje, vím, proč dělám to, co dělám. Člověk si tyhle věci nesmí připouštět.

Máte mezi závodníky kamarády?
Mám, z Dakaru mám i kamarády na život a na smrt, protože jsme se potkávali v hodně silných situacích. Když tam leží kluk pod motorkou a neví, co se děje, vy ho křísíte, jsou to nezapomenutelné chvíle. Třeba manželka jednoho motorkáře, což je mimochodem učitel fyziky a matematiky, co si dal Dakar jako dárek, vždycky čekala na konci etapy se svačinou pro něj i pro mě. Jsou to až rodinné vazby, které mám po celém světě.

Letos pojedete Dakar už podruhé v autě. Znamená to, že čtyřkolka je definitivně pasé?
Svezla jsem se na ní zrovna předevčírem a musím říct trochu tvrdou věc. Řidítka mi nechybějí, naopak mě hrozně začal bavit volant a auto. Je to něco úplně jiného. Už jsem asi v tom věku, že chci být v bezpečí, už nejsem takový střelec. Čtyřkolku ještě nevěším na hřebík, určitě si zajezdím nějaké závody pro radost a pro zábavu, ale teď chci jezdit hlavně v autě. Chci závodit na plný plyn a přitom chci být opatrnější. I kvůli tomu, aby rodina měla klid.

Máte vůbec čas i na život mimo závody?
Ze začátku to moc nešlo. Na čtyřkolce existovala jenom čtyřkolka. Hlavně kamarádkám – ano, mám i kamarádky – dlouho trvalo, než pochopily, proč nemám čas zajít na kafe, do kina, jet na dovolenou. Měla jsem hrozně těžké tréningy a stejně těžké pro mě bylo sehnat peníze, potřebovala jsem vydělat miliony, abych mohla jet jeden závod. Ale nakonec se s tím smířily. Kdo se nesmířil, ten mi ze života odešel. Ale teď už mám čas i na osobní život. Beru závody jako práci, kterou sice miluju, ale když mám volno, tak mám volno a telefony prostě neberu.

Nejste pro svoje kamarádky trochu divná?
Vždycky jsem byla divná a vždycky budu. Ony jsou pro mě taky divné. (smích) Ale naučily se s tím mimozemšťanem žít. Už vědí, že k Vánocům mi udělá radost třeba pneumatika na čtyřkolku, já jsem se zase naučila koupit kabelku.

Držíte se nějaký holčičí rozměr i ve svém životě?
Doma jsem jednoznačně holčička. Uvařím, uklidím, ale ostatní je na manželovi. Nebudu opravovat auta ani přibíjet poličky. Jsem úplně normální ženská, jen mám divnou práci.

Co říká váš muž na závodění? Nemá strach?
Jasně že má strach. První Dakar byl v pohodě. To ještě nevěděl, o co jde. Prý ať se jdu svézt. (smích) Pak to viděl v televizi a začal se bát. Teď jsme domluvení, že když nevolám, je všechno v pohodě. Když volám, tak je problém. Byly zlomeniny, byla jsem v nemocnici, vím, že se bál, ale nikdy mi neřekl „vykašli se na to“.

A co říká na ryze pánskou společnost v motorsportu?
Tohle je trochu blbý. To asi nedělá dobrotu v žádném vztahu. Ale já doma chlapy z práce moc neventiluju. Pro mě je to práce. Když si jdu zajezdit, tak si jdu zajezdit, a tím to pro mě hasne.

Jaká jste řidička v civilu?
Jsem řidič slečny Daisy. Jezdím pomalu, v klidu, občas se teda vytočím a taky umím svého Transportera hodit do driftu. Ale na závodech se vyblbnu natolik, že se v civilním životě nechci zabít. Když vidím, co teď řidiči dělají… Každý druhý čučí do telefonu, nekouká na silnici. Když někoho vezu, nebudu esemeskovat, na to si kdyžtak zastavím. Pokud by mi sebrali papíry, nemůžu ani závodit. Ale doteďka třeba neumím parkovat ani se to nechci učit. Vždycky potřebuju obrovské místo na parkování! (smích)

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: https://www.denik.cz/

„Ahoj, nejnáročnější závod planety Dakar Rally se blíží, Czech Samurais tým se na start postaví již po ČTVRTÉ. Moc ráda by jsem na startu tak jak tomu bylo v minulých letech stála po boku s vámi! Pro nadcházející ročník 2023 máme připraveno mnoho změn, pojďme se podívat společně na jednotlivé změny/přípravy/rozvoj týmu,“ uvádí Ollie Roučková.

Dakar 2023 – dvě posádky!:
Pro příští ročníku Dakarské rally se náš tým Czech Samurais rozroste o druhou závodní posádku, ale zde naše expanze nekončí, aby jsme měli co nejlepší komfort, pořídili jsme doprovodný kamion spolu s novinářským autem, který nám poskytne zázemí pro jezdce, ale hlavně odveze všechny komponenty, které k Dakaru nezbytně potřebujeme.

• Nová posádka – Ondřej Martinec a Toyota
• Nové složení posádky Suzuki Samurai
• Nový doprovodný kamion
• Nové novinářské auto
• Nové reklamní plochy pro partnery (doprovodný kamion, novinářské auto, zázemí týmu – stany, flagy, podlahy: toto je vám plně k dispozici)
• Nové zázemí týmu (větší, hezčí, propracovanější s partnery týmu)
• Nové výzvy – jedeme pro první místa v kategorii Classic
  – Ondřej Martinec s Toyotou – Kategorie Classic H2
  – Ollie Roučková se Suzuki Samurai – Kategorie Classic H1 (zde ještě čekáme na do vydání pravidel, máme zájem jet v nové kategorii originál)

Dakarské dny v České republice – nově plánujeme Rally dals s Czech Samurais ušité na klíč:

• pro fanoušky
• pro partnery
• pro firmy
• pro novináře / tisk / rádia

Dakarská expozice Czech Samurais:
Dakarem naše spolupráce nekončí, s celou samuraiskou expozicí se budeme účastnit nejrůznějších show/akcí napříč Českou republikou. A to během příprav na Dakar v roce 2022, ale hlavně po Dakaru 2023.

Půjdete do zbrusu nové sezony/Dakaru 2023 s námi?

Zdroj: https://rouckova.cz/

🦊 Podcast Celiska #vApexu [celiška v apexu]: Chcete se dozvědět peprné příběhy, které ještě nikdy nikdo neslyšel? Názory a pohledy na různá témata a životní zkušenosti těch nejzajímavějších osobností, které spojuje vášeň k vůni benzínu a život na dvou kolech? Pak je tu pro vás pořad Celiska #vApexu, který ale není pouze o motorkách! Eliška Coufalová, instruktorka jízdy na motorce a výrazná osobnost české motoscény, se ve svém podcastu dostane pod kůži těm nejzajímavějším hostům. Pojeď #vApexu s námi.

👉 Projekt STROPcast: STROPcast je první česká podcastová platforma, kterou má pod svými křídly filmová produkce STROP media. Jednoduše chceme podpořit a dát prostor těm, kdo mají co říct. Rozhodli jsme se jim pomoci v tvorbě zajímavého obsahu, který nás baví, a věříme, že bude bavit i Vás. Pojďme společně vytvářet a podporovat tento ojedinělý projekt.

Zdroj: https://rouckova.cz/

Největší motoristická slavnost Legendy navázala po nuceném dvouletém pandemickém přerušení na svou nejlepší tradici. V rekonstruované části areálu holešovického výstaviště byly k vidění opravdové automobilové skvosty. Tým ULTIMATEDAKAR nechyběl ani na jednom ročníku této slavnosti a připravil společně s partnery velkou expozici i letos.

Proměnlivé počasí se naštěstí v sobotu ustálilo v módu slunce, modrá obloha a příjemné teplo. Sobotní návštěvníci se nedočkavě navalili do celého areálu a obdivovali krásné stroje. První odhady hovoří účasti až o 25 000 návštěvníků a vytížení dakarské expozice tomu odpovídalo. Deštivá neděle příliv fanoušků mírně snížila, ale o to více bylo prostoru si v pomalejším tempu celou výstavu vychutnat.

Tomáš Ouředníček byl hostem SPEED pódia a odpoledne také pódia Garáž.cz, kde odkryl nejbližší týmové plány. Příjemná setkání s partnery, stovky podpisů plakátů, ukázka dakarské techniky, potřesení rukou s fanoušky, mnoho společných fotografií – celý den se tým nezastavil.

Velkým lákadlem byla i Juniorbuggy YAMAHA nejmladšího jezdce týmu Matěje Ouředníčka. Řada rodičů dětí, které si zkusily sednout do bugyny, vyzvídala, jak začít závodní kariéru svých ratolestí. Mnoho milovníků rychlých kol si také zkusilo sednout do dakarského vozu Toyota Landcruiser 120 a s obdivem si důkladně prohlédli i doprovodné Toyoty. Středobodem expozice bylo opět týmové servisní vozidlo Ford F-750 Funmover, jehož komentovanou prohlídku fanoušci hojně využili.

Všichni se také chtěli pozdravit s Davidem Křípalem, který ale ve stejném termínu předával ocenění v soutěži mladých mechaniků v Bratislavě, a tak si slavnost Legendy nemohl užít se svým týmem. „Úžasnou přátelskou atmosféru jsme si vychutnali naplno. Nic nemůže nahradit osobní setkání s partnery i fanoušky a opravdu nás slavnost nabila energií do další práce,“ hodnotí náročný víkend Tomáš Ouředníček S velkou nadsázkou tým také představil „nový týmový závodní vůz“. Model Traxxas Slash ULTIMATE 1:10 4×4 v závodním designu týmu budil zaslouženou pozornost nejen dětí.

Ten pravý, nový, skutečný dakarský speciál v poměru 1:1 tým ULTIMATE DAKAR představí fanouškům v létě.

Foto: ULTIMATE DAKAR, Martin Blažek, Jaroslav Blažek, Ondřej Čapka, Vojtěch Konopištský

Zdroj: http://ultimatedakar.cz/

V maďarské oblasti Papoc – Kapuvar byla závodem RIVERSIDE BAJA zahájena závodní sezóna roku 2022. Tento podnik patří nejen do maďarského šampionátu, ale také do FIA Central Europe Zone (CEZ).

Nečekaně využili tuto příležitost také Tomáš Ouředníček s navigátorem Davidem Křípalem. Tým ULTIMATE DAKAR s podporou jihlavské Toyoty HS Automobil totiž připravil svůj vůz TOYOTA LandCruiser 120 pro nového zahraničního klienta, ale ten se z osobních důvodů nakonec zúčastnit nemohl, a naše česká posádka se na poslední chvíli rozhodla vůz kategorie T2 otestovat v ostrém závodě.

„Náš oblíbený maďarský podnik  RiverSide Baja jsme se rozhodli využít pro otestování nových pneumatik od společnosti Pneu Kafka a vyzkoušení nového nastavení podvozku,“ rozhodnutí na poslední chvíli komentoval Tomáš Ouředníček. „Nikdy jsme v kategorii T2 nejeli a proto jsem se těšil, jak se s touto výzvou popereme, zvlášť v těžkých podmínkách rozblácené trati,“ dodal navigátor David Křípal.

Předpověď počasí byla totiž na Maďarsko velmi špatná a ve skutečnosti byla trať po intenzivních deštích ještě horší, než se čekalo. Navíc těžké podmínky doplnil silný ledový vítr. Po zvládnutí technických přejímek začal závod dvěma krátkými rychlostními zkouškami. Hned v první se podařilo naší posádce předjet svého konkurenta s Toyotou Landcrusier 200 (V8), který startoval minutu před nimi. V další zkoušce se náskok podařilo ještě zvýšit a tak mohla česká posádka v sobotních zkouškách počítat s časovým náskokem a začít testovat různá nastavení a měnit dvě různé sady pneumatik.
Trať vlivem silného větru začala pomalu osychat, pršet už nemělo, zato v poslední rz začalo slabě sněžit. Pátá rychlostní zkouška byla po nehodě motorkáře zrušena úplně. Česká Toyota Landcruiser vydržela i tuto rozbitou a rozblácenou trať, na rychlých úsecích se dokonce dostala i na maximálku 162 km/h,  spolehlivě dojela do cíle a vyhrála všechny rychlostní zkoušky.

Tomáš Ouředníček a David Křípal s pohodlným náskokem 14:31 získali 1. místo ve své kategorii T2 a připsali si tak maximum bodů do středoevropského šampionátu FIA CEZ i do Mistrovství Maďarska.

Smůlu a současně štěstí měla druhá posádka s vozem Hummer H3evo. Vůz rumunské posádky Mihai Ban – Ion Catalin totiž přijel na RiverSide prakticky rovnou z rally Dakar. Z logistických důvodů nebylo možné vůz přepravit na servis a repasi do dílen UltimateDakar v České republice. Mihai Ban se rozhodl, že zkrátka odstartuje bez kontroly vozu. Po absolvování první rychlostní zkoušky (4. místo T1) ale začal motor vydávat zvuky, které předznamenaly konec v tomto závodě. Týmoví mechanici se pokusili motor otevřít a po dlouhém zkoumání se závada a příčina klepání ukázala: přidřený mechanismus časování. Kdyby byl k dispozici náhradní díl, byla by oprava jednoduchá, ale v tomto momentu to znamenalo pro Rumuny konec v závodě. Velké štěstí, že se toto nestalo na Dakaru!

„Po dlouhé době v kabině závodního vozu a úplně poprvé v T2. To byla cenná zkušenost, myslím, že jsme vůz doladili a získali jsme nová data o pneu a podvozku, užíval jsem si Davidovu dokonalou navigaci. Škoda, že nedojela do cíle naše rumunská posádka, ale velkou radost mám také z výsledku T1 a celkového pořadí, kde zvítězil Mirek Zapletal s Markem Sýkorou.“ Hodnotí Tomáš Ouředníček

Navigátor David Křípal dodává: „Prostorná a tichá kabina, dobře odladěný podvozek, ale samozřejmě mnohem nižší tempo, než na které jsme zvyklí z T1. Landcruiser je spolehlivý stroj a závod jsme si s Tomášem užili. První místo je krásná odměna. Po dlouhé době jsme dali dohromady spolehlivou partu skvělých a poctivých mechaniků a náš úspěch je rozhodně jejich velkou pochvalou.“

Zdroj: http://ultimatedakar.cz/

„Tahle holka předevčírem jela svou první rallye. Dojela dvacátá.

Představuji vám svou novou navigátorku pro Dakar 2023,“  tak Ollie Roučková z Czech Samurais tým zveřejnila, jak se říká ještě za tepla bezprostředně po dojetí Revival Rallye Úslava 2022, změnu svého navigátora. Tedy navigátorku…

Ve dnech 25. a 26. března 2022 proběhl v pořadí již čtvrtý podnik motoristické soutěže Revival Rallye Úslava 2022. Jednalo se opět o rychlostní zkoušky formou jízdy pravidelnosti, tj. dodržování předepsaného jízdního průměru v daném úseku. Diváci viděli zajímavé vozy od veteránů s rokem výroby před 1945 až po soudobá vozidla.

Ollie Roučková se postavila na start se svým dakarským speciálem Suzuki Samurai. Dakarský speciál díky svému datu vyrobení spadal do kategorie C, startovní pole bylo opravdu nadité, velká jezdecká jména šperkovaly závodní skvosty. Holky si s rally poradily víc než dobře, v kategorii jim patřila 8. příčka, celkově 20. místo.

„Naše cesta začala právě na Rally Úslava, kdy jsem zasedla na sedadlo navigátora úplně poprvé, v podstatě jsem šla do neznáma. Nikdy jsem nejela žádnou vteřinovou soutěž. S navigačními přístroji jsem se sžívala brzo ráno před Rally, kdy mě s nimi učil Robert Knobloch. S Ollie jsme nejlepší kamarádky, tréninkové parťačky, a závod jsme si vážně užily. Jen je škoda, že jsem přehlédla jedno okénko, které nás katapultovalo z podílového umístění až na osmé. Tohle mě hodně mrzí. Příště vím, na co si dát větší pozor,“ odpověděla na otázku jaká byla vůbec první Rally na sedadle navigátora naše nová navigátorka.

• Dámský tým na Dakar 2023
• 8. místo v kategorii C
• 20. místo celkově
• Rally Ůslava Blovice
• VŮZ – SUZUKI SAMURAI

Dámský tým BLOND SAMUJAI pro DAKAR 2023

Rally Úslava odstartovala dlouhou cestu na startovní rampu Rally DAKAR 2023, jak si čistě dámský tým povede, můžete sledovat na sociálních stránkách Czech Samurais a na webu www.rouckova.cz.

Jak se bude zlepšovat nebo zhoršovat navigátorka, pro kterou je rally jen koníčkem, protože její civilní práce je pohybová terapeutka se dozvíte třeba na další rally, ve které „blonďaté samuraiky“ odstartují, by měla být:

20. a 21. května 2022 – Rallye Český Krumlov Revival

Kompletní informace i se závěrečnou tiskovou zprávou, naleznete na webových stránkách: https://rouckova.cz/novinky/

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: https://rouckova.cz/

Sledujte s námi Dakar 2022

„Pamatujte, že i ta nejtěžší hodina ve vašem životě má jen 60 minut. Pro nás to bylo nejtěžších 8000 Km, ale taky čas, který jsme strávili na dílně, kdy jsme společně i s vaší pomocí z absolutního šrotu postavili “Závodní” speciál…  Díky vám všem za podporu!!! Samík to dokázal a my s ním, náš malinkým Suzuki Samurai 1.3. dobil Dakar!!!!!

Odvážím si celkové 128 místo napříč kategoriemi v „Classicách“. Není se za co stydět, vždyť mi začínali od opravdové nuly. Naopak jsem na náš tým hrdá za to, co vše jsme dokázali! Nyní víme, že v příštím ročníku můžeme závodit se špičkou, že na to máme. A to je to nejdůležitější.

Moc vám děkuji za podporu v letošní Dakarské rally, bez vás by jsme nestáli v cíli!!!!! Těším se na další společné závodění, akce a spoustu dalších závodních vylomenin.“ – Ollie Roučková

Kompletní informace i se závěrečnou tiskovou zprávou, naleznete na webových stránkách: https://rouckova.cz/novinky/

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Je to tam děkujeme vám, rodinám a hlavně našim klukům mechanikům„ oznámila oslavně svým fanouškům Ollie.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Písek, Písek, Písek …..

Dnes startujeme v 8.54. a už teď je nám jasný, že se budeme péct ve vlastní šťávě zůstaňte s námi na té Dakarské cestě Z kopřiv “ píše na své FB stránce Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Desátá etapa nás bavila, měkké duny pod plným plynem. Dobře odsejpající navigace 100 % soustředěnost To je to co nám chutná

Po namlsání z pěkné jízdy, nás 25 Km dlouhý úsek rozježděných dun zastavil 30 stupňů, rozpálený měkký písek, plný plyn na dvojku Tohle standardní okruh nemohl uchladit, bohužel nám vznikla závada na přídavném chladiči. Než motor zchladl aby jsme na něm mohli pracovat trvalo to věčnost. Jedeme dál“ popisuje desátou etapu Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Nechci to zakřiknout, motor ŽIJE 

Velké poděkování patří MKR Technology za pomoc a poskytnutý azyl je vidět, že je Dakar Rally jedna velká rodina která si pomáhá kluci po své noční šichtě na kamionech, ráno nastoupili na Samíka RESPEKT „ oznamuje Ollie.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Kluci včera v noci svařovali rám, vypadá to, že byl načnutý z tahání na laně, kdy nám organizátorka chtěla pomoct a namísto toho dala full gas a vyrvala nám celý předek

Prasklá páska hadice vody a tím pro nás dnešní den končí

Držte nám palečky ať motor zvládneme opravit a naskočit zpátky do závodu teď nás čeká minimálně 7 hodin na laně do bivaku

Jsme v celku a to je to nejdůležitější to je prostě Dakar Rally “ oznamuje svým fanouškům Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„  540 KM Většinou rychlé pasáže, plno nebezpečných míst… Celkem 5 testů pravidelnosti (dohromady kolem 140 km) a jeden navigační (kolem 30 km).

My s Robertem sme ze včerejší etapy lehce obouchaný, ale nic co by nás zastavilo jedeme společně Z kopřiv na Dakar  „ píše Ollie.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Dnes volnej den konečně už je teplo tak si to užíváme. Kluci makaj na autě a my s Robertem si chystáme věci na další etapu jak prožíváme den volna se dozvíte v reportáži na sport.cz „ oznamuje Ollie na své FB stránce.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Dnes to byl Rock and Roll strašný rozbíječky, navigačně náročný a hodně měkké písky

A taky jeden brod, ze kterého budeme mít hodně šťávnaté video jsme teprve v půlce DakaruJedeme dál  “ popisuje Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Tým si krátí čas při čekání na závodníky ze zkrácené etapy 😂 “jen počkejte, my vám to vrátíme“ 😂❤️😂„ píše na své FB stránce Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„4 etapa je za námi, už pomalu začínáme chápat jak na navigační testy 🙏kromě rychlosti a písků to dnes byl brutální trial 🚘 a to nám chutnalo❤️

Dnes to bylo hodně o srdíčku a o nazvedaných železech během roku 💅 Vždyť my nemáme ani posilovač řízení 😂

5 km před cílem nám odešla řídící jednotka. Po hodině se nám to povedlo opravit. Držte palec ať neshoříme, jedeme na tvrdo. Do bivaku to máme ještě 80 km🙈

Díky všem za podporu ❤️❤️❤️„ hodnotí Ollie Roučková čtvrtou etapu.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Necelých 600 Km, z toho je část rychlostky složena z navigační části kde se jezdci pohybují podle azimutů, druhá část měřeného úseku je složena z testu pravidelnosti.

Vyklepaný jako startky, ale jsme v cíli 3 etapy🙏 dnes to byla etapa za odměnu, rychlá, svižná bez dun a měkých písků🤘 Samík se nám zastavil na 300 km uprostřed speciálky, závadu na elektrice jsme odstranili na místě a jeli jsme dál🙏 časovou ztrátu už jsme nedohnali, ale jsme v cíli a to je hlavní ❤️🚘

Dnešní etapa nás posunula o pár příček vejš  ale co je důležitější, že stále jedeme a řešíme jen drobnosti. Nezahrabáváme se, neztracíme se 💅 jen stanovených rychlostí stále nedosahujeme 😂„ píše na své FB stránce Ollie.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Druhá etapa něco málo přez 600 Km díky dešti byla ZRUŠENA.  

I tak jsme museli absolvovat přejezd do dalšího Bivaku v délce 650 Km večer jsme bez asistence, auto si musíme opravit samiNaštěstí to vypadá, že kromě rutinní prohlídky budeme vyměňovat jen baterii

Jedeme společně dál, jste součástí naší cesty Z kopřiv na Dakar „ oznamuje Ollie fanouškům.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Jsme v cíli první etapy  o délce 309 Km, z toho máme měřených cca 110Km  Jak to dnes bylo těžký dokresluje foto našich jezdců.

Bylo to hodně těžký tohle byla etapa hodná Dakaru takhle těžký začátek nikdo z nás nečekal, rozježděná písečná koryta, kamenité výjezdy, pro nejslabší kategorii H1 nesmyslné rychlostní limity……“ – Ollie Roučková

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Už v prologu se ukázalo jak je nejslabší kategorie H1 rychlá 🙈 jedeme na hraně auta a v rozježděném písku ne a ne dosáhnout stanovených rychlostí 🚘

Držte nám palce Samík šlape jak má, ale stejně nestačí…. Zítra nás čeká dlouhý den ve kterém máme dva měřené úseky “ popisuje na své facebookové stránce Ollie.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Přátelé s radostí oznamuji, že máme všichni negativní test ale, že to byly nervy zítra ve 4.55. odlétáme do Saudské Arábie, odkud se vám budeme snažit co nejdříve nahlásit „ oznamuje svým fanouškům Ollie Roučková.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: facebook.com/Ollierouckova

„Nabíráme kurs Marseille…  konečně naložená – 2 auta a plaťák se Samíkem.  Cílem logistické operace je doprava techniky do francouzského přístavu, nalodění na DAKARSKÝ trajekt a následné odplutí do saúdskoarabského přístavu Džidda na pobřeží Rudého moře. 

Na místě nalodění musíme být 25.11. v půl třetí , nic jsme proto neponechali náhodě.“ – Ollie Roučková.

Nejstarší francouzské město, nejdůležitější přístav. Všemi těmito nej se může chlubit jihofrancouzské město Marseille. Do kosmopolitního města míří závodní i doprovodná technika takřka z celé Evropy. Dakar 2022 se i pro tým CZech Samurais stává realitou.

Část přístavu v Marseille se právě proměnila v jedno z nejzajímavějších evropských parkovišť. Sešly se tu závodní týmy kategorií Classic, aby organizátorům Rallye Dakar předaly svá vozidla pro plavbu do Džiddy, kde 3. ledna odstartuje 44. ročník legendárního závodu.

Z Roudnice do Marseille na vleku
Pilotka Ollie Roučková se rozloučila se Samíkem, svým závodním Suzuki Samurai doprovázeným servisním Fiatem, kterého fanoušci znají pod jménem Sršeň, v němž má tým zázemí. Z bezpečnostních důvodů i letos byly omezeny technické přejímky. Ještě před odevzdáním techniky tým čekala v roudnických dílnách ROBUS nelehká nakládka náhradních dílů do doprovodného vozidla Fiat Ducato Maxi.
„Nečekal jsme, že naložení doprovodky bude tak časově náročné. Jedná se o můj první Dakar, tak je pro mě vše takřka nové. Ale zvládli jsme to,“ komentuje balení techniky navigátor Robert Knobloch.

„Odevzdala jsem klíčky od Samíka a doufám, že se za měsíc oba sejdeme bez nějakého škrábance. Je to hodně emotivní, přece jen teď to naše auto bylo na dennodenním programu, a tak nějak si neumím představit, že s klukama nebudeme na dílně od 4 ráno do 22.00,“ říká pilotka Ollie Roučková, dvojnásobná účastkyně Rally Dakar.

Samurai se postavil na vlastní kola až v přístavu, celou cestu strávil na vleku. Klasické sychravé počasí dalo zabrat, ale po víc jak 18 hodinách tým zaparkoval v přístavu, kde si posádka dala pomyslných dvacet, před maratonem přejímek.

Od nakládky po přejímku:

• Posádka nakládky – pilot: Ollie Roučková, navigátor: Robert Knobloch,
• Mechanik: Gabriel Zubor, řidič: Luboš Konrád, fotograf: Petr Šedivý
• Doprovodná technika – Fiat Ducato Maxi
• Závodní technika – Suzuki Samurai
• Asistenční auto – pouze převoz Francie/ČR – Mercedes
• Ujetých km – 1500 km (jedna cesta)
• Čas strávený za volantem – 18 hodin
• Čas strávený v přístavu – 2 hodiny
• Počasí ve Francii – 8 C, vytrvalý déšť
• Vypité kávy – 40 porcí
• Snědených baget Paukert Bistro – 12 ks

Samík pluje lodí do Džiddy
„Hotovo. Čekání v přístavu se nám protáhlo na několik hodin, ale vše máme úspěšně za sebou. Zbytek přejímek dořešíme v Saúdské Arábii. Samík je připraven na plavbu do Džiddy,“ zhodnotil mechanik Gabriel Žubor.

Nyní čeká celý tým měsíc relativního klidu. Posádka bude trénovat fyzickou kondici. Pokud budete mít před a během Dakaru zájem přečíst si aktuální informace o posádce CZech Samurais, sledujte:

Facebook profil Ollie Roučková, web www.rouckova.cz anebo taky zbrusu nový YouTube kanál CZech Samurais. Pokud se na YouTube přihlásíte k odběru novinek, nic zásadního vám již neunikne.

Fotograf: Petr Šedivý, IG – @sedivyphotography, web – www.sedivyphotography.com

Zdroj: https://rouckova.cz/

Informace z předešlých ročníků Rally Dakar najdete v článku

PRIM Dakar – příběh od roku 2009